Starojická Lhota je vesnice v Moravskoslezském kraji, v podhůří Beskyd uprostřed Moravské brány, s výhledem na Starojický hrad. Tedy asi v polovině cesty mezi Olomoucí a Ostravou.
Sport má u nás obrovskou tradici. Pokud neokopáváme zahrádky, nezaléváme kytky nebo nejsme na brigádě, určitě chodíme někde po horách, jezdíme na kole, na vodě, běháme a pak taky oslavujeme. Jsou zde velice aktivní místní spolky, například dobrovolní hasiči nebo také spolek Turistů, známý a oblíbený i v širém okolí. Někdy počátkem jara roku 2021 pár nadšenců objevilo weby rozbehamecesko.cz a myteporazime.cz a rozhodli jsme se zaregistrovat na první charitativní běh. Bylo nás asi pět a během registrace spontánně vznikl název Špacíristi. Přestože všichni první účastníci pravidelně chodí, jezdí na kole nebo běhají, a mysleli si, že vlastně „jen“ přispějí na charitu, objevili i nečekané vedlejší účinky této nové formy závodů. A to soutěživost s ostatními týmy i mezi sebou samými, ale také pocit sounáležitosti a vyhecování se k lepšímu výsledku. Fakt nás to nakoplo!
Netrvalo dlouho a registrovali jsme se na další běhy jako např. Běh pro Paraple. Spontánně jsme také podpořili Běh pro Moravu. Naše nadšení bylo zjevně nakažlivé a ke Špacíristům se přidávali další, ať už byli na Špacíru nebo ne, ať byli ze Lhoty nebo z okolí. Někdo se přidal po dobrém, někdo prý pod nátlakem (po pár pivech - o nátlaku mluví dotyčný, ale byla to obyčejná náborová akce!), další zcela nečekaně, z daleka i blízka. Přidaly se celé rodiny, děti malé i velké – ale tady jsou vlastně všichni jedna velká rodina.
Asi všichni Špacíristi sledovali nejen své vlastní výsledky ale i výsledky ostatních. Porovnávali se, rozklikávali mapky záznamů tras, hledajíce inspiraci pro svou další trasu. Fandili sobě i dalším. Sledovali jiné týmy a porovnávali se s nimi. A vlastně fandili i jim, protože všichni asi prožívají to, co my.
A shodli jsme se na tom, že naprosto nejlepší je vidět mezi Špacíristy jméno někoho, kdo zkusil tyto aktivity poprvé. Nebo někoho, kdo se jinak drží stranou. A taky děti, které se najednou chtějí projet na kole nebo se vracejí ze školy pěšky místo autobusem. Myslíme, že všichni už okusili vedlejší účinky virtuálních běhů a budou v těchto aktivitách pokračovat. Ať sami, nebo se Špacíristy, zítra, nebo za měsíc. Tak zase na viděnou!
Autor, foto : Špacíristi