Když v neděli 18. října vyslovila ambasadorka Pája přání, že by ráda vyhrála výzvu měst pro mého syna Jakuba Navaru, říkala jsem si, že je to krásné přání, ale dost nesplnitelné. Přeci jsme malé město, říkala jsem si. To určitě vyhraje Plzeň, Praha nebo podobně velká města. Jenže se stalo něco neuvěřitelného. Lidé kolem nás se spojili, začali každý den běhat neskutečné objemy a ti, kteří běhat nemohli, začali chodit neskutečné kilometry. Ani já s manželem jsme nezůstali pozadu a i když teď s Kubíkem máme těžší období neb je po ortopedické operaci a má obě nohy v sádrách, střídali jsme se, jak jen to šlo, abychom mohli každý den vyběhnout. Každý den jsme sledovali, jak nám rostou kilometry, kolik nových lidí se k nám přidává, jak se všichni hecují a podporují. Běhalo se každý den, za světla i tmy, v dešti, blátě, teple, zimě. Dokonce jednu naši běžkyni pokousal pes a i přes to běhala dál. Občas někdo upadl, odřel se, někteří ke konci měli bolavá kolena, puchýře. Nic je však nezastavilo a do posledních minut dělali vše proto, aby peníze pro našeho Kubíka vyhráli. Bylo neskutečné to celé sledovat.
Několikrát jsem za tu dobu měla slzy v očích. Nikdy jsme nezažili takovou obrovskou podporu. Za to všem patří velká poklona a velké díky. Rvali jste se za nás opravdu skvěle. No a to co se zdálo na začátku jako jedno bláznivé přání, se stalo opravdu skutečností. Jsem na ten náš tým, naše město a tu obrovskou podporu lidí opravdu pyšná. Je vidět, že i v této době se dají dělat velké věci. A Páje za to její přání na začátku toho všeho moc děkuji.
Několikrát jsem za tu dobu měla slzy v očích. Nikdy jsme nezažili takovou obrovskou podporu. Za to všem patří velká poklona a velké díky. Rvali jste se za nás opravdu skvěle. No a to co se zdálo na začátku jako jedno bláznivé přání, se stalo opravdu skutečností. Jsem na ten náš tým, naše město a tu obrovskou podporu lidí opravdu pyšná. Je vidět, že i v této době se dají dělat velké věci. A Páje za to její přání na začátku toho všeho moc děkuji.
Díky tomu, že jsme vyhráli i žebříček Rozběháme měst, získali jsme tak úžasných 10 tisíc korun. A kam půjdou? Neobdrží je náš syn, ale bude mu zaplacena část intenzivní rehabilitace, která nás čeká po sundání sáder a to od 16.11. na klinice Armandi v Praze. Zde bude Kuba tři týdny poctivě cvičit každý den 4 hodiny. Budeme pracovat na rozhýbání nožiček, posílení ochablého svalstva od ležení.
Děkujeme Rozběháme Neratovice, ale i Rozběháme Česko za tuhle úžasnou výzvu, zkušenost a na konci i výhru.
A pokud byste chtěli vědět o Kubíkovi něco víc, jukněte na jeho stránky: www.jakubnavara.cz/jak-to-vsechno-zacalo
Autorky : ambasadorka, maminka Kubíka, Petra Navarová z Rozběháme Neratovice
Autorky : ambasadorka, maminka Kubíka, Petra Navarová z Rozběháme Neratovice